Jdi na obsah Jdi na menu

*****HOKEJ, VÝKLADNÍ SKŘÍŇ MĚSTA ZLÍNA*****

Jaroslav Stuchlík st.: "Je pěkné, když má klub svou paměť a je na svou historii hrdý.“

SK Baťa Zlín 1928-1945.jpgSokol Botostroj Zlín 1948-49.jpg

ZK Baťa Zlín 1945-1948.jpg

Sokol Svit Gottwaldov 1949-1952.jpgSpartak a Jiskra Gottwaldov 1952-1958.jpg

TJ Gottwaldov 1958-1990.jpg

SK Zlín, AC ZPS Zlín 1990-1997.jpg

HC ZPS Barum Zlín 1997-1999.jpg

HC Continental Zlín 2000-2002.jpg

HC Continental Zlín 2000-2002.jpg

HC Hamé 2002-2007.jpg

HC RI Okna Zlín 2007-2009.jpg

 


CHARAKTERISTIKA

Petr je hráč, který má komplexní hokejové dovednosti. Má vynikající přihrávku, stabilitu, vedení puku, výborné bruslení s velkou akcelerací, dobrou střelu. Je skvělý v napadání, vhodný do kombinace a přesilovky, důrazem je vhodný i do oslabení. Nechybí mu přehled a čte dobře hru. Může hrát prakticky na všech postech v útoku, je univerzál. Dříve byl hodně vznětlivý a zbytečně vylučovaný, s přibývajícím věkem a zkušenostmi se více ovládá, dokáže mužstvo vyburcovat, má přirozenou autoritu u spoluhráčů i protihráčů. Nemá výraznější slabiny. Rád akce tvoří a nahrává na góly spoluhráčům. Je pravým zlínským patriotem.
Mezi fanoušky patří k nejoblíbenějším hráčům. Vysloužil si přezdívku "Ďábel s andělskou tváří", ale spoluhráči mu říkají "Čája". Je skromný, přátelský, příjemného vzhledu i vystupování, zvláště dříve byl vůči médiím ostýchavý. Časem se naučil s médii komunikovat, i když přehnanou hovorností netrpí. Kombinace Petrovy spisovné češtiny se zlínským akcentem zní velmi příjemně. I proto se těší oblibě u fanoušků.

HOKEJOVÉ ZAČÁTKY

Petr Čajánek se narodil 18.8.1975 ve Zlíně (tehdy ještě Gottwaldově). Bruslit začal, jako mnoho jiných, na rybníku a před domem se svými kamarády. V 1.třídě jej rodiče na jeho vlastní přání vzali do hokejové školy(přípravky). Ve 3. třidě se dostal mezi zlínské hokejové žáčky. V sezóně 1984/85 v základně zlínského "A" vstřelil do soupeřových branek 51 gólů. V soutěži o krajského přeborníka obsadilo jeho mužstvo pod vedením Miroslava Bezděčíka 2. místo. O rok později (sezóna 1985/86) postoupil mezi mladší žáčky a pod vedením trenéra Stuchlíka se stal nejlepším střelcem mužstva "B" se 40 góly a jeho mužstvo skončilo druhé ve skupině. V sezóně 1986/87 hrál v mužstvu mladších žáků za "A" a v přeboru ČSR získali pod vedením Petra Tauše stříbro. Petr k němu přispěl 53 brankami. Sezóna 1987/88 znamenala postup mezi starší žáčky a v "B" pod vedením Stuchlíka skončil se svými spoluhráči opět na druhé příčce, když během sezóny byli na turnajích 1x první, 3 x druzí a 2x pátí. Petr Čajánek nastřílel 38 gólů. Už tehdy měl velký sen hrát nejvyšší soutěž mužů ve Zlíně.
Jeho kariéra se i nadále točila kolem zlínského klubu. V mladším dorostu měl problémy dostat se do základní sestavy a jeho trenér Jiří Králík mu moc šancí nedával ani v "B"éčku. Petrova kariéra se zlomila po přechodu mezi starší dorost. Tehdy ve své první sezóně, v této věkové kategorii, dostával na ledě nejvíce prostoru ze všech a co bylo pro něj ještě méně pochopitelné, byl fakt, že mu dal příležitost právě Jiří Králík. Stejný trenér, který ho předtím opomíjel. V té době ještě o nějaké NHL nesnil a možná ani tuto soutěž neznal. Hrát v nejvyšší československé soutěži bylo nadále jeho největším snem. Ten se mu přiblížil v době, kdy se hrál poslední ročník federální ligy. Mezi juniory dokázal během 38 zápasů nastřílet 26 branek a společně s 24 asistencemi získal 50 bodů do kanadského bodování juniorské ligy. A další rok to přišlo ! V prvním ročníku samostatné české extraligy (1993/94) dostal šanci v družstvu mužů a jako 18-letý mladík naskočil do zlínského týmu. O rok později (1994/95) se kromě úspěchu v podobě stříbrných medailí v extralize podíval i do juniorské reprezentace. Snad každému je známa otřepaná historie z juniorského šampionátu v Kanadě, kde odseděl 68 trestných minut. Novináři mu rádi předhazují, že je rekordmanem v počtu trestných minut na juniorských mistrovstvích světa. V této sezóně také poprvé vyzkoušel na klubové úrovni jiný tým. V 1. lize odehrál 4 zápasy za Hodonín. Ačkoliv byl zvyklý hrát na postu středního útočníka, musel se přizpůsobit nárokům mužstva a tak si zahrál i na křídlech, především na pravém.

VZESTUP MEZI EXTRALIGOVÉ STÁLICE
Sezóna 1995/96 byla pro Petra Čajánka dalším postupem v hierarchii mužstva. Vyzkoušel si na 4 zápasy havířovský dres, prodral se do základní sestavy mužstva, v play-off získal bod na utkání, poprvé okusil reprezentační dres na turnaji O cenu Izvěstijí v Moskvě. Pak však jeho rozlet v reprezentaci zabrzdily špatné výsledky zlínského celku a Petr se další tři roky v "A"čku neobjevil. V sezóně 1996/97 obsadili Berani 10. příčku a do play-off. se nedostali. Nejen čtvrté místo v kanadském bodování klubu, ale především příjemný vzhled a skromné chování zvyšovalo jeho popularitu mezi zlínskými fandy a především fanynkami. Místo v týmu "A" reprezentace se objevil na turné "B" éčka v Kanadě. Ani sezóna 1997/98 nepatřila mezi sezóny, kterým by se zlínský tým mohl chlubit. Petr Čajánek se však zlepšoval i v těchto pro Zlín neradostných časech. Trenéři si ho vybrali pro utkání hvězd, kde se zapsal do střelecké listiny dvěma góly. Po reprezentační přestávce, vyplněné "turnajem století" v Naganu, se zapsal do historie rekordním střeleckým představením. Bylo to 3.3.1998 a Zlín bojoval o play-off. Domácí zápas s Opavou(10:2) sice nakonec k postupu nevedl, ale Čája vstřelil šest gólů a na jeden gól přihrál.

HVĚZDA ZLÍNA I REPREZENTACE

Střibrné medaile ze sezóny 1998/99 byly dalším pokračováním skvělé kariéry. Vítězství v klubovém žebříčku produktivity celé sezóny. Stabilní výkony v klubu ho znovu dovedly mezi reprezentační elitu a tak ho pozvánka na turnaj Baltica v Rusku neminula. Následovala další nominace na utkání hvězd - Východ x Západ. Při dovednostních disciplínách se umístil na 4. místě mezi nejrychlejšími bruslaři. V průběhu sezóny se rozpadl útok Němčický - Čajánek - Okál, která spolu hrála 4 sezóny. V sezóně 1999/2000 se Petr poprvé trvaleji prosadil do reprezentace. Nevynechal jedinou reprezentační akci, opět vyhrál kanadské bodování klubu a fanoušci jej nominovali do první pětky pro utkání hvězd. Připsal si v tomto utkání gól a 3 asistence. Vrcholem sezóny byla pozvánka na mistrovství světa v Petrohradu. Na zisku zlatých medailí se, podle svých slov, nepodílel tak, jak by si představoval, navíc musel nastupovat na levém křídle. V loňské sezóně (2000/01) už nebyl jen hvězdou Zlína, ale celé extraligy. Opět vyhrál kanadské bodování týmu, v reprezentaci měl 100% účast. Podruhé byl nominován fanoušky mezi nejlepší hráče do výběru Východu (Utkání hvězd). Během utkání vstřelil gól a na další čtyři přihrál. Vybojoval si místo na světovém šampionátu a skvělým výkonem se výraznou měrou podílel na vítězství v Německu. Bez nadsázky se stal největším překvapením turnaje. Ve Zlíně mu končila smlouva a skvělé výkony, draft NHL (253. v o 8.kole -St.Louis Blues), 9. místo v anketě Zlatá hokejka a další úspěchy ukazovaly na to, že se bude muset Zlín v další sezóně obejít bez jeho služeb. Zlínský patriot však nabídku Blues smetl ze stolu a v rámci Evropy se stal prakticky neprodejným. Podepsal proto novou smlouvu se Zlínem. Už v té době se začalo hovořit o jeho perspektivách při tvorbě olympijského týmu. Místo v širší olympijské nominaci jeho naděje jen zvyšovaly. V letošní sezóně (2001/02) začal díky zranění o něco později, ale už teď je jeho bilance kanadského bodování stejná jako ta loňská a řadí ho na druhém místě celé extraligy. Přišel o asistenství v klubu (kvůli již zmíněnému zranění), stal se však kapitánem české reprezentace, stal se nejlepším hráčem posledního dílu Evropské Hokejové Tour - Baltika, vyhrál v Rusku kanadské bodování a byl vybrán potřetí za sebou fanoušky do první pětky Východu. Nominace do olympijské sestavy byla pravděpodobně vrcholem jeho dosavadní kariéry. Jako jediný hráč z českého výběru přitom neodehrál do té doby v NHL ani minutu !!! Poté již následoval odchod Petra do St.Louis Blues, kde strávil doposud čtyři roky s výjimkou výluky, kdy se vrátil do Zlína a dočkal se potřetí stříbrných medailí v české extralize. Zklamání z prohraného finále si vyspravil na MS, kde Česká republika vybojovala zlaté medaile. V nejslavnější soutěži světa odehrál Čajánek přes 250 zápasů a zdá se, že jeho mise za oceánem zdaleka nekončí.

DOTAZNÍK

Stav Ženatý. Manželka Kateřina
Mateřský klub Celou hokejovou kariéru jsem strávil ve Zlíně
Nejoblíbenější barva To se mění podle období.
Nejoblíbenější značka hokejek a hokejové výstroje?
To také záleží podle toho, jak se vám daří. Člověk používá to, co mu nejvíce vyhovuje. Brusle Graf, rukavice Itech, hokejka momentálně Easton, loni to byla Sherwood.
Nejoblíbenější dívčí jméno Vůbec nevím, asi Katka.
Nejoblíbenější chlapecké jméno O tom jsem vůbec nepřemýšlel.
Oblíbený sport kromě hokeje Golf. Hraji ho asi čtyři roky, ale času moc není. Handicap mám 23.
Nejoblíbenější hudební skupina Já jsem naprostý hudební antitalent. Poslouchám všechno, je to hodně nakažlivé.
A písnička Určitě nemám žádnou nejoblíbenější.
Nejoblíbenější film Mám rád české filmy.
Nejoblíbenější televizní program či pořad Moc času na televizi není, koukám příležitostně. Když už ji zapnu, tak sleduji zprávy a sportovní přenosy.
Hokejový vzor Časem se to u mě měnilo. Když jsem byl žáčkem, tak byl pro mě vzorem Rostislav Vlach. Byl ze Zlína, hrál v reprezentaci.
Nejoblíbenější hokejový klub Zlín, to je jasné.
Oblíbené jídlo Myslím si, že si nevybírám. Jsou jídla, která jsou lehčí, takže kuře s rýží.
A nápoj Všechno. Když je příležitost, rád si dám pivo.
Nejoblíbenější zvíře Nevím. Zvířata mám rád, ale psa doma nemám. Byl by to chudák, neměl bych čas se o něho starat.
Šťastné číslo Nejsem si vědom, že bych měl nějaké šťastné číslo. Šestnáctku, kterou nosím na dresu, považuji za své číslo, možná je i šťastné. Myslím si ale, že v čísle hokejové umění není.
Nejoblíbenější sportovec Tomáš Dvořák.
Oblíbený politik Politiku jsem přestal sledovat.
A sportovní komentátor Jsou lidi, kterým to jde lépe a kterým hůře. Myslím, že oni vědí kteří to jsou.
Největší sportovní úspěch Určitě titul mistra světa.
Nejoblíbenější trenér Trenér nemusí být oblíbený, hlavně když dělá výsledky a je schopen komunikovat s hráči a mužstvem. Pro mě osobně byli výborní trenér Vůjtek, Stavjaňa a Venera.
Oblíbený stadión Náš ve Zlíně.
Nějaký vtip Já se rád zasměji, ale nejsem schopen si vtipy zapamatovat. Kolikrát bych vážně rád, ale nejde to.

Text: Aleš Komínek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář