Jdi na obsah Jdi na menu

*****HOKEJ, VÝKLADNÍ SKŘÍŇ MĚSTA ZLÍNA*****

Jaroslav Stuchlík st.: "Je pěkné, když má klub svou paměť a je na svou historii hrdý.“

SK Baťa Zlín 1928-1945.jpgSokol Botostroj Zlín 1948-49.jpg

ZK Baťa Zlín 1945-1948.jpg

Sokol Svit Gottwaldov 1949-1952.jpgSpartak a Jiskra Gottwaldov 1952-1958.jpg

TJ Gottwaldov 1958-1990.jpg

SK Zlín, AC ZPS Zlín 1990-1997.jpg

HC ZPS Barum Zlín 1997-1999.jpg

HC Continental Zlín 2000-2002.jpg

HC Continental Zlín 2000-2002.jpg

HC Hamé 2002-2007.jpg

HC RI Okna Zlín 2007-2009.jpg

 


Jaroslav Volf

Narozen: 8. 8. 1933. Zemřel: 13. 12. 1990.Jaroslav Volf po svém nástupu do funkce trenéra v Gottwaldově

Z Kladna do Gottwaldova byl údajně uvolněn jen na základě mimořádného pochopení podniku Poldi Kladno a spolupráce s národním podnikem ZPS.

Krátce po svém příjezdu do Gottwaldova se v pondělí 28. dubna 1980 vydal nový trenér Jaroslav Volf do rekreačního střediska na Jelenovskou, kde hráči plnili brigádnické povinnosti vůči mateřskému podniku a v odpoledních hodinách nabírali fyzickou kondici v rámci přípravy na novou sezonu.

„Chci zúročit zkušenosti z kladenského ledu, nastolit tvrdou a náročnou přípravu. Výrazně jsme zvýšili předepsané normy objemu přípravy. V přípravě se blížíme týmům Kladna a Jihlavy,“ prozradil Jaroslav Volf, který si vybral jako asistenty Horsta Valáška a Ladislava Maršíka.

„Chci nasadit všechny síly k tomu, aby se podařilo udržet družstvo mezi československou hokejovou elitou a s konečnou platností zastavit pověstnou houpačku, jak tomu lidé říkají. Dělám vše proto, abychom se udrželi mezi nejlepšími, a jsme přesvědčeni, že se to při snaze a bojovnosti podaří,“ vzkázal při svém nástupu Jaroslav Volf, trojnásobný mistr Československa s Kladnem, trojnásobný účastník mistrovství světa a olympijských her.

Ten rok měl být průlomovým v historii zlínského hokeje. Zlín nakonec v sezoně 1980/81 desátý dva body od sestupu. Přesto Gottwaldov nejvyšší soutěž udržel a nastartoval novou éru dějin. Právě díky náročnému trenérovi z Kladna. „Byl náročný a zároveň hráčsky přístupný. Napravoval určité mezery v tréninkovém procesu, podobně jako změnu přístupu hráčů,“ líčil Eduard Novák, který společně s Volfem přišel do Gottwaldova z Kladna.

jaroslav-volf.jpgZatímco Novák v roce 1981 odešel, Volf vydržel ještě jednu sezonu. A tým skončil ještě o jeden stupínek výše, přičemž získal ještě o dva body víc a jeho tým skončil na devátém místě (34 bodů).

Jak se s Gottwaldovem rozloučil? To se dnes jen tak nevidí. Zvedl telefonní sluchátko a sám zavolal do redakce Naší pravdy. Požádal, aby svým jménem veřejně vyjádřil poděkování pracovníkům oddílu i fanouškům i za pěkné rozloučení, které mu připravili na závěr jeho působení.

„Chci poděkovat celému mužstvu za příkladnou sportovní morálku a bojovnost. I všem, kteří nám pomáhali. Na Gottwaldov budu vždy rád vzpomínat,“ vzkázal Volf.

Volf se narodil 8. srpna 1933 a pocházel ze sportovní rodiny z kladenské městské části Dubí, byl výborným hráčem české házené, proto narukoval jako házenkář do Tankisty Praha; hokej hrál velmi dobře již před vojnou, po návratu z ní začal pod vedením vynikajícího trenéra Vlastimila Sýkory nastupovat za A-tým tehdejšího Baníku Kladno.

Uplatnil se v legendární útočné formaci Kopecký-Froněk-Volf, proslulé to kladenské „selské jízdě“; její výjimečnost dokládá obdivuhodná produktivita – např. v sezoně 1957/1958 vstřelila ve 41 utkáních 135 gólů (sám Jaroslav Volf z pravého křídla 44 branek); s jeho formací i celým týmem Kladna se v sezoně 1958/1959 radoval z prvního historického kladenského titulu, o to cennějšího, že tým z důvodu rekonstrukce zimního stadionu odehrál všechna domácí utkání v Praze.

V sezoně 1962/1963 se s 28 brankami stal králem ligových střelců; vynikal skvělou fyzickou kondicí, rychlostí, stabilitou na bruslích, obrovskou silou v pažích a hokejovým vtipem.

V modrobílém dresu Kladna odehrál v lize 283 zápasů, konta soupeřů zatížil 195 brankami. 

Za československou reprezentaci odehrál 29 utkání, vsítil 13 gólů; s reprezentačním týmem vybojoval na mistrovství světa pořádaném v roce 1959 Československem bronzové medaile; v posledním zápase našeho týmu s Kanadou, který národní mužstvo slavně vyhrálo 5:3 gólem Vlacha do prázdné kanadské brány; v tomto utkání podal výborný výkon, na ledě byl u dvou gólů (vstřelil po Jiříkově přihrávce naši druhou branku) našeho týmu, kanadští ranaři po zákroku na něj odcházeli na trestnou lavici.

V závěru kariéry hrál v Chomutově; s trenérskou prací začal u kladenského dorostu; v květnu 1973 převzal kladenský A-tým, ten pod jeho skvělým vedením získal v letech 1975, 1976 a 1977 tři mistrovské tituly a stal se nejúspěšnějším trenérem Kladna.

Věnoval se náročné trenéřině i v dalších letech, a to dvakrát u kladenského dorostu. Kromě Gottwaldova působil v pražských týmech Sparta a Slavia. Nemocné srdce ukončilo předčasně 13. prosince 1990 životní pouť tohoto hokejového bojovníka. Zajímavostí je, že po něm je pojmenován hotelový pokoj na Kladně, jak jinak, než pokoj číslo 13, které nosil na zádech…

V roce 2014 byl uveden do kladenské Síně slávy. Jeho syn Milan byl rovněž aktivním hokejistou a nyní je znovu kladenským primátorem.

Autor: Daniel Ostrčilík s využitím archívů a www.sporthotelsletiste.cz 

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář